Ve Svídnické Diecézi, v malebném koutku Polska, v horksém pásmu Sudet pod samým vrcholem Jehličné hory (Igliczna - 847 m n.m.), odkud se otevírá nadáherný výhled na Czarnou Góru, na kladskou stanu Králického Sněžníku a Kladskou koltinu, kraluje v pozdně barokní svatyni Matka Boží, uctívaná jako Příčina Naší Radosti, Panna „Maria Snažná”.

Historie svatyně Matky Boží Sněžné je spjata se soškou Matky Boží Sněžné, Příčiny naší radosti, nacházející se na hlavním oltáři. Soška nese podobu Matky Boží z rakouské svatyně v Mariazell, nacházející se jihozápadně od Vídně. Do Mariazell se od XIII. stol. konají poutě z různých zemí Evropy, a také ze zdejšího kraje, Země Kladské. v roce 1742 po vítězství pruských vojsk nad vojsky Rakouského císařství však přechází celé Dolní Slezsko, a tedy i Země Kladská, pod nadvládu Pruska. v důsledku toho byla mezi Pruskem a Rakouským císařstvím vztyčena nová státní hranice, oddělující také Zemi Kladskou od Rakouského císařství, a která je dnes hranicí mezi Polskem a Českou republikou. a vznik této nové hranice způsobil také pokles poutního ruchu z Dolního Slezska do svatyně Matky Boží v Mariazell.

R. 1750 přinesl při návratu z Mariazell občan zdejší obce Wilkanów Kryštof Veit třiceticentimetrovou sošku Matky Boží, vyrobenou z lipového dřeva. Ta byla původně umístěna pod hlavní větev na kmen buku, rostoucího zde na svahu Jehličné hory. R. 1765 zničila stromový porost Jehličné bouřlivá vichřice. Vyvrátila rovněž i starý buk, na němž se nacházela soška Matky Boží, která odolala nepoškozena. v tom bylo shledáno dílo Boží Prozřetelnosti a proto byla soška přenesena na místo bouřemi a vichřicemi nezničené.

Od r. 1776 zůstává soška umístěna v dřevěné kapličce, zbudované na místě stávající fary. Sem přicházejí ctitelé Matky Boží. Jejich počet roste, jakmile se objevují první důkazy milostí seslané prostřednictvím Panny Marie. První zázrak je zaznamenán 26. června 1777 - navrácení zraku synovi Vavřince Frankeho z obce Sienna, který spadl do karbu s vápnem a ztratil zrak. Přiveden před sošku Matky Boží, spolu s rodiči prosí prostřednictvím Panny Marie Boha Všemohoucího za to, aby opět prozřel. a prosba je vyslyšena! Dalším zázrakem je uzdravení ruky mlynářova syna, těžce pohmožděné pohonem mlýna. Úředně zaznamenaných zázraků bylo do r. 1781 dvanáct.

V XVIII. století se dřevěná kaplička ukazuje pro zvětšující se počty poutníků již příliš malou. 18. června 1781 je proto posvěcen základní kámen právě zahájené stavby svatyně. Stavitelské práce provedl Ondřej Jäger, práce truhlářské Josef Knietig. Pomáhali jim přicházející poutníci. v r. 1784 byla dostavěna věž kostela a v roce 1821-23 v zájmu péče o přicházející poutníky též okružní chodby okolo kostelní lodi.



Rekonstrukce