|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
)
Milostmi proslulá soška Matky Boží była vyrobena kolem roku 1750 v Rakousku z lipového dřeva neznámým umělcem jako reliéf, měří na výšku 39 cm a je to lidová kopie zázračné postavy Matky Boží z rakouské svatyně v Mariazell. Soška představuje P. Marii s Jezulátkem, chovající Jej na své pravé ruce. šat Panny Marie je světlemodré barvy s floralnym motivem, šatečky Ježíška pak jsou hladké v červené barvě. šat obou postav je ve tvaru lichoběžníka s vodorovnými pásy imitujícími vinuté šňůry s přívěsky. Podstavec sošky utváří tři hlavičky andílků. Na sošku jsou zakládány šatečky, jejichž posláním je sošku Matky Boží zkrášlit a výtvarně obohatit. Současné šaty financovala Jeho Excelence Ignacy Dec První biskup ze Świdnica, díky za 75 let života, 50 let kněžství, 15 let biskupství a 15 let diecéze Świdnica.
Maria Sněžná Při svěcení v roce 1782 obdržela Svatyně jméno Matky Boží Sněžné. Było přejato od stávající baziliky Santa Maria Maggiore - Matky Boží Větší, vystzavěné v Římě na místě, kde za doby Papeže Liberia napadl dne 5. srpna r. 352 sníh. Vybudování této svatyně je spojeno s legendou, dle které papež Liberius a Říman Jan měli shodné sny. Papežovi se zdálo, že se na něho lidé obrací se žádostí, aby ozunačil místo pro stavbu kostala, zasvěceného Matce Boží, a že toto místo označí sníh. Bezdětnému Římanovi Janovi se zdálo, že nabyde potomstva, postaví-li kostel zasvěcený Matce Boží. a že místo pro stavbu mu označí sníh, a to že potvrdí Papež. Gdyž 5.srpna 352 ráno pohlédli Římané na Esquilinskou hornatinu pokrytou tlustou vrstvou sněhu, było to pro ně velké překvapení. Pro papeže Liberia i Římana Jana to był vnitřní znak, aby dle vůle Boží přikročili ke stavbě Svatyně. v připomínku sněžení svatyně zasvěcená Panně Marii był svatyni propůjčen název „Matky Boží Sněžné”. Była to první Matce Boží zasvěcená svatyně v Evropě. Po přestavbě a dostavbě této svatyně se její název změnil na „Matky Boží Větší - Santa Maria Maggiore. Je to v Římě jedna ze čtyř bazilik větších. Dlouho v horách kladského masivu Králického Sněžníku ležící sníh, podle čehož se toto horské pásmo nazývá, starost o stavbu svatyně v době jejího vyhánění do výšky „zda ji stihnou vyhnat než napadne sníh” i chuť sáhnout v kultu Matky Boží až na začátek, se staly pohnutkou k tomu, aby svatyně na hoře Jeličné była nazvána „Matky Boží Sněžné”. a od tohoto pojmenování sochja Matky Boží přijímá přídomek „Maria Sněžná”. Příčina Naší Radosti
Jak velkou úctou je soška matky Boží na Jehličné hoře zahrnovvána, nejlépe svědčí zástupy poutníků, které přicházejí, aby si vyprosily opatrování i účinnou přímluvu přesladké Matky u Všemohoucího Boha, četnými zápisy v knihách i přinášené dary. Na výraz odpovídající vděčnosti Boží Rodičce za tak četné milosti vykonal ve Wroclawi dne 21. června 1983 při své druhé pouti do Vlasti korunovaci zázračné sošky Matky Boží Sv. Otec, Papež Jan Pavel II., a dal jí název „Příčina naší Radosti.” „Toužím vyjádřit radost, že při mé pouti na Jasnou Góru mi je dáno, abych korunoval zázračnou sošku Matky Boží Sněžné, která kraluje v Sudetech a hojně rozdává své milosti: Zvláštní Opatrovnice lidí, stižených chorobou očí, žen toužících po potomstvu, tustistů a sportovců - Příčina Naší Radosti. Vkládaje korunu na skráně Syna i Matky, hovoříme: „Ty jsi Bohorodička, Ty jsi naše Matka, naše Královna, v Tvých rukou, Prostřednice veškerých milostí, je náš život i naše spása,” Shormážděni dnes do jednoho, klademe k Tvým nohám víru, naději a lásku, vyjadřované tu a vyznávané před Tebou po tolik desítek let, jako rovněž i naší víru, naději a lásku - i tu, kterou vyznávat budou naše příští pokolení. Budiž naší radostí jak v minulosti, tak také i dnes, sesílej naším srdcím milosti tak jak vločky sněhu v horách, kde přebýváš. Poroučím Ti sebe i mojí službu Církvi obecné na římské Stolici Sv, Petra modlitbám poutníků, které Tě Matko Boží Sněžná, navštěvují.”
Ve svatyni Matky Boží Sněžné na hoře Jehličné był Svatý Otec Jan Pavel II. osobně přinejmenším třikrát. Jako kněz Karol Wojtyła 7. července 1955 se skupinou přátel studentů; jako biskup 20. srpna 1961 při příležitosti „Mariánských dní” slavených ve Wrocławi, a jako Kardinál 10. srpna 1968, když vykonával pouť po svatyních Země Kladské. Dvě z těchto návštěv připomíná pamětní deska, vezděná do stěny okružní chodby vedoucí okolo kostelní lodi. Korunovační bulla - překlad
JAN PAWEŁ II PAPEŽ Jak velikou úctou je zahrnována soška Matky Boží Sněžné, schraňovaná na hoře Jehličné, nacházející se na území farnosti Sv. Josefa v Międzygórzu ve Wrocławské arcidiecézi, nejlépe svědčí neustávající zástupy katolických poutníků, které od roku 1782, kdy byl kostel této nejsvětější Panny Jí zasvěcen, po léta přicházejí na toto svaté místo, aby si vyprosili u Boha láskyplnou ochranu a přímluvu u přesladké Matky. o tom, že Její dobrodiní byla četná, svědčí četné zápisy v knihách této Svatyně. K povýšení tohoto kultu a na výraz odpovídající vděčnosti Rodičce Boží za tak četné milosti udelěné v uplynuvší době, Velebný Bratr Henryk Gulbinowicz, Arcibiskup a Metropolita Wrocławský vyjadřuje touhu svou, kléru i věřících, požádal, aby Naším jménem i Naší autoritou mohla tato podobizna být korunována drahocenným klenotem. Proto My, poradivše se na radě Světové Kongrakace pro Svátosti a Kult Boží, se velice rádi k žádosti přidáváme a příslušným přípisem udělujeme Naší Apoštolskou Autoritou oprávnění, abych podobizně, kterou jsme nyní vzpomněli, Naším jménem a s využitím předpisů ritu i formuly vložil drahocennou korunu. Přitom hluboce věříme, že tímto slavnostním faktem budou posíleny jak chvála tak velké Orodovnice, Královny Nebe i Země tak víra a obyčeje katolického společenství. Všechny předpisy opaku jsou neplatné. Dáno v Římě, u Sv. Petra, s pečetí Rybáře, dne 28. měsíce října roku 1982, v pátém roce Našeho Pontifikátu. /-/ Augustin Kardinál Casaroli
|
)
)
)
)
)
)
)
)
)
